Úvod - Novinky - Zpravodajství - Mládež

David Holoubek začal sezonu jako hlavní trenér devatenáctky, ale záhy se stal asistentem u A-týmu, jenž později převzal, porazil Inter a Southampton a postoupil ze základní skupiny Evropské ligy. Jenže po vyřazení ze soutěže u prvního týmu skončil a přesunul se zpět na Strahov, kde se ujal týmu do šestnácti let a dovedl ho k titulu. To zní jako pořádně divoká sezona.

 

Byla to vaše nejlepší sezona? Nejdramatičtější? Jaká vůbec?

Byla to horská dráha, která valila strašnou rychlostí. Teď se to, u šestnáctky, malinko zklidnilo. Byl to pro mě velmi dynamický rok.

Musela pro vás mít obrovský přínos ve vaší trenérské kariéře, že?

To určitě, byla to pro mě škola nejen po fotbalové, ale i lidské stránce. To na nic nenarážím, samozřejmě se to totiž netýká pouze áčka, ale i známých, kamarádů, devatenáctky a všeho okolo.

Budete na uplynulou sezonu vzpomínat pozitivně, nebo vás ještě mrzí konec u A-týmu?

Určitě pozitivně! Pochopitelně to ještě ve mně je, myslím, že jsme to tenkrát mohli zvládnout lépe. Vnitřně mě to štve a tak úplně jsem se s tím ještě nesmířil. Musím ale říct, že práce s klukama ze Strahova mě teď baví, stejně jako mě bavila vždycky.

Je to ale rozdíl, vrátit se zpět k dorostu, že?

Trochu tam chybí ta atmosféra. To myslím v tom smyslu, že jsou naši hráči tak šikovní, že jsou schopni porazit každého. Chybí mi tam ten adrenalin, kdy zápas zlomíš v poslední minutě – třeba jako se nám povedlo nedávno na Slavii, to pro mě byl úžasný zápas. Jenže celkově ta soutěž je slabší, zatímco náš tým hodně silný. Velmi často vyhráváš a konfrontuješ se v podstatě jen se Slavií, což je jediný zápas, u kterého pořádně nevíš, jak dopadne. Jinak chodíš na zápasy a víš, že vyhrajete. Právě tenhle adrenalin mi u šestnáctky trochu chybí.

Změnil jste něco ve svém trenérském stylu od přesunu z áčka?

Spíš se hráčům snažím poradit a dělat s nimi věci, které jim usnadní přesun do dospělého fotbalu. To jsou totiž dva úplně jiné druhy sportu. Směrem k dospělému fotbalu mi to malinko otevřelo oči.

Cítil jste, že mají kluci ze šestnáctky respekt z nového kouče, který s áčkem porazil Inter a Southampton?

To je spíš otázka na ně, já jsem to nějak nevnímal. Tady je to tak nastavené, že když přijde trenér, má u hráčů přirozenou autoritu. Je ale pravda, že na začátku byli trochu vyvalení. Ale neměli proč.

Převzal jste tým, který před svým odchodem do Vlašimi vedl Petr Havlíček, váš trenérský kolega. Byla zrovna tohle výhoda?

Pro hráče to byl plynulý přechod, pro ně se toho moc nezměnilo. To ale neznamená, že máme s Petrem stejný pohled na fotbal. On má radši kombinační fotbal, já zase rychlejší. I proto se nám spolu dobře spolupracovalo. Co se týče koncepce, nic se neměnilo.

Nejzásadnější otázka na závěr. Kde bude David Holoubek trénovat v příští sezoně?

Zatím nemám nikam namířeno, zůstávám tady a je otázka, který dostanu tým. Nabídku v tuto chvíli žádnou nemám.