AC Sparta PrahaAC Sparta Praha
Historie AC Sparta Praha
| 1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 | Sparta - dodavatel reprezentace |
| 1997 - 2005 | inkovn v UEFA Champions League |
| 1992 - 1993 | Nult ronk Ligy mistr |
| 1983 | Vtzn ra - 14 mistrovskch titul |
| 1975 | ern rok klubu, prvn a posledn sestup |
| 1965, 1967 | Nvrat na vslun |
| 1954 | Jedenctilet ekn na titul |
| 1927, 1935, 1964 | spchy ve Stedoevropskm pohru |
| 1919 | Obdob "elezn Sparty" |
| 1906 | Poprv v rudch dresech |
| 1893 | 16. listopadu Zaloen klubu |
1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 Sparta - dodavatel reprezentace
Sparta povtinou spolu se Slvi vdy tvoila zklad nrodnho tmu a jej hri proto nechybli u nejvtch spch eskoslovensk i esk reprezentace. Zaalo to u v roce 1934, kdy se stal Oldich Nejedl kanonrem mskho MS. O tyi roky pozdji se ve Francii zastnilo svtovho ampiontu sedm sparan. V roce 1962 patili do stbrnho "chilskho" tmu tak Kvak, Maek a Tich. V roce 1990 zase pi postupu do tvrtfinle MS v Itlii hru rerovali Chovanec, Blek a Haek a teba Skuhravho pro sebe objevila italsk liga. Ani spch eskho vbru na EURU v roce 1996 se neobeel bez zstupc Sparty. Stbro z ME v Anglii pivezli na Letnou Kouba, Frdek a Hork, kouem byl Duan Uhrin, kter nejlep lta strvil prv ve Spart, a Pavel Novotn, do Sparty piel o dva roky pozdji. I dal kvalifikace a vystoupen nrodnho tmu na evropskch ampiontech byla za asti sparanskch hr. V roce 2000 pomhali nrodnmu tmu na EURO v Belgii a Nizozem sparan Miroslav Baranek, Tom Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Haek, Libor Sionko, Ji Novotn, Petr Gabriel, Jaromr Blaek a tehdy v reprezentanm tmu nepehldnuteln talent Tom Rosick. V pozdj e nrodnho tmu, vrcholc bronzovou medail na EURO v Portugalsku v roce 2004, hri AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na vech spch tmu. Petr ech, Zdenk Grygera, Tom Hbschman, Jaroslav Blaek a Karel Poborsk pispli k tomu, e se esk fotbal dokzal prezentovat mezi evropskou pikou v t nejlep kvalit. V souasnosti je Sparta jednm ze dvou domcch klub, jejich hri oblkaj nrodn dres. Samozejmost pak je i to, e Sparta je dodavatelem reprezentant do nrodnch vbr mladch vkovch kategori.
1997-2005 inkovn v UEFA Champions League
Od roku 1997 pat Sparta k pravidelnm astnkm UEFA Champions League, nejprestinj evropsk klubov soute. Vjimkou byl jen ronk 1998-1999, v nm se sparan neprokousali pes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovm rozstelu Dynamu Kyjev. Nsledujc ti ronky ale Sparta kadm rokem do Champions League postoupila, v roncch 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinlov fze. V prvnm ppad pod vedenm trenra Ivana Haka navc vyhrla zkladn skupinu, v osmifinlov skupin pak byla tet. Nad jej sly byla tehdy FC Barcelona, kter se v tme roce dostala a do semifinle Champions League. V sezon 2001-2002 se Sparta dokonce v prbhu soute potkala s obma pozdjmi vtzi obou evropskch pohrovch sout. Pozdj vtz Pohru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupin UEFA Champions League dvakrt se Spartou prohrl, a proto se dostal do soute, v n nakonec uspl. V osmifinle pak esk mistr okusil slu Realu Madrid. V sezon 2002-2003 se Spart nepodailo kvalifikovat do zkladn skupiny, kdy byla ve 3. pedkole vyazena belgickm Genkem. V sezon 2003-2004 Sparta poznala slu dvou italskch gigant, s nimi svedla vyrovnan partie. Nejprve vtznou s mskm Laziem v zkladn skupin a pot s milnskm AC, pes kter se j nepodailo dostat do tvrtfinle. Vystoupen v zkladn skupin sezony 2004-2005 se Spart vbec nevydailo. S Manchesterem United sehrla sice ve vyprodan Toyota Aren vyrovnan zpas, ostatn zpasy ale prohrla a skonila na poslednm mst.
| 1997 - 1998 | 3. msto v zkladn skupin (soupei - Dortmund, Parma, Galatasaray) |
| 1998 - 1999 | vyazen v kvalifikaci s Dynamem Kyjev |
| 1999 - 2000 | 1. msto v zkladn skupin (Bordeaux, Tillburg, Spartak Moskva) |
| 3. msto v osmifinlov skupin (Barcelona, Porto, Hertha Berln) | |
| 2000 - 2001 | 4. msto v zkladn skupin (Arsenal, Lazio, Donck) |
| 2001 - 2002 | 2. msto v zkladn skupin (Bayern, Feyenoord, Spartak Moskva) |
| 3. msto v osmifinlov skupin (Real, Panathinaikos, Porto) | |
| 2002 - 2003 | vyazen ve 3. pedkole kvalifikace s KRC Genk |
| 2003 - 2004 | 2. msto v zkladn skupin (Chelsea, Lazio, Besiktas) |
| vyazen v osmifinle s AC Miln | |
| 2004 - 2005 | 4. msto v zkladn skupin (Manchester, Lyon, Fenerbahce) |
1992-1993 Nult ronk Ligy mistr
Na mezinrodn klubov rovni doshla Sparta ady pozoruhodnch spch, historici dodnes tvrd, e nejvce znamenaly dv vhry ve Stedoevropskm pohru v dobch "elezn Sparty". Z pohledu dnench fanouk m asi nejvt hodnotu ast v nultm ronku Ligy mistr v ronku 1992-1993. Sparta vyadila Glasgow Rangers, pot Olympique Marseille a postoupila do semifinlov skupiny soute. Tam ve spolenosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skonila druh ve skupin. Na rozdl od dnench zvyklost postupoval do finle jen vtz, Sparta na druhm mst byla neoficiln tetm a tvrtm nejlepm tmem Evropy. V ronku 1997-1998 i o dva roky pozdji postoupila Sparta mezi nejlepch estnct tm starho kontinentu.
1983 Vtzn ra - 14 mistrovskch titul
A potkem osmdestch let se vak vrac na Letnou opt pocit opojn slvy. Pin ho zisk mistrovskho titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haka, Skuhravho, Grigy dala vzniknout takka neporazitelnmu tmu a sbrala neohroen jeden titul za druhm. V letech 1983-1984 dokrela a do tvrtfinle Pohru UEFA. Potkem devadestch let na spchy plynule navzala dal generace hr v ele se Sieglem, Horkem, Nmekem, ale teba i Frdkem, Nmcem i Koubou.
1975 ern rok klubu, prvn a posledn sestup
Pi vzpomnce na rok 1975 dodnes pamtnkm pebh mrz po zdech. Sparta byla do t doby jedinm klubem, kter nepoznal sestup do druh ligy. Jene prv v tomto roce se souhrou rznch okolnost tm propadl o sout n. Ron zkouku vrnosti vak peil klub na vtenou, rozhodujc zpasy o nvrat mezi elitu sledoval vyprodan stadion a do ochoz se vrtila psloven letensk radost.
1965, 1967 Nvrat na vslun
Na legendy Kvaka, Tichho, Maka a dalch dodnes vzpomn ada pamtnk. V tch letech chodilo na Spartu tak nejvce fanouk, protoe na tehdej stadion se vtsnalo na tyi destky tiscovek fanouk. Na MS v roce 1962 v Chile byli u zisku stbrnch medail vichni ti jmenovan hrdinov.
1954 Jedenctilet ekn na titul
Slavn obdob se stdala s roky, kdy fanouci na zisk mistrovskho titulu pouze nostalgicky vzpomnali. Po velkch socialistickch zmnch, kter vce ne spchy pinely ast zmny nzvu klubu, byl titul v roce 1954 na del as posledn. A velk ra Kvakova tmu v edestch letech pipomnla nejslavnj klubov asy.
1927, 1935, 1964 spchy ve Stedoevropskm pohru
Pamtkou na prvn velmi slavn obdob klubov historie jsou pedevm dv vhry ve Stedoevropskm pohru, kter ml ve dvactch a tictch letech obdobn vznam jako dnes Liga mistr. Sparta se nesmazateln zapsala do jeho historie temi vhrami. Po triumfech v roce 1927 a 1935 piel posledn a v roce 1964, tehdy vak u vznam pohru pomalu klesal ve svtle jinch evropskch pohr.
1919 Obdob "elezn Sparty"
Krtce po prvn svtov vlce vznikl tm, podle nho se pozdji zaalo celmu obdob dvactch a tictch let kat "elezn Sparta". V polovin dvactch let vznikla v eskoslovensku ligov sout a klub zaal sbrat titul za titulem. Dodnes vak pznivci jmna tehdejch hr vyslovuj s obdivem: Payer, Hojer, Perner, Ka, Kolenat, erven. Pozdji vak pichzej jmna nemn slavn: Hochman, Burgr, Hajn, ma, Siln, tyok, Kolek a pedevm Oldich Nejedl, nejlep kanonr MS v roce 1934. Krtce ped nejslavnj rou proel letenskm dresem mezi temi brankskmi tyemi tak pozdj krl eskch komik Vlasta Burian.
1906 Poprv v rudch dresech
V nejranj klubov historii nastupovali fotbalist v ernch dresech s velkm "S" na pedn sti. Na dva roky sparan vzali zavdk ernoblmi pruhovanmi dresy, ke kterm se jako k rezervn sad na dv sezony vrtili v roce 1996. V roce 1906 si vak tehdej len vboru JUDr. Petk vyhldl v Anglii rud dresy slavnho londnskho Arsenalu a jednu sadu pivezl do Prahy. Nevdl, e tm zalo jednu z nejvtch klubovch tradic. K rudm dresm sparan nos bl trenrky a ern stulpny.
16. listopadu 1893 Zaloen klubu
V zvru roku 1893 nkolik mladch lid obklopujc bratrskou trojici Vclava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo npad zaloit sportovn klub. Ji 16. listopadu byly na ustavujc schzi schvleny klubov stanovy a o msc pozdji, 17. prosince, se uskutenila prvn valn hromada. Jen nedlouho pot Athletic club Sparta peel k tbarevn vlajce: modr byla symbolem Evropy, erven krlovskho msta a dvody lut barvy se nedochovaly.
Tisk strnky | Poli odkaz | Zpt | Nahoru
