Vašek Kadlec: Příchod pana Lavičky je silný impuls

Stále patří mezi největší talenty českého fotbalu. Už v sedmnácti letech dokázal v rudém dresu důležitými góly rozhodovat ligové zápasy. Jenže poslední sezona se mu nepovedla podle jeho představ. Ve smolném ročníku 2011/2012 kromě výkyvů formy bojoval se zdravotními potížemi. Václav Kadlec je teď odhodlaný dostat se znovu do top formy.  „Příchod pana Lavičky beru jako nový začátek,“ říká.

V průběhu letní přípravy jsi měl opět drobné potíže s operovaným kolenem. Nejdůležitější otázka na začátek: jak jsi na tom po zdravotní stránce?

Zpočátku jsem se bál, aby to zase nebylo nic vážného, ale vyšetření neprokázala vážnější poranění. Čekali jsme pár dní, než opadne otok, a vrátil jsem se do tréninku. Teď už je to v pořádku, skoro na sto procent. Musím říct, že se po fyzické stránce cítím tak dobře jako už dlouho ne.

Kolem Vánoc jsi absolvoval operaci kolene, jak sis v té době plánoval návrat do tréninku, případně do sestavy? Dokázal sis představit, že to může trvat tak dlouho?

Vzhledem k tomu, že to bylo moje první vážnější zranění v kariéře, tak jsem si nic neplánoval, moc jsem nevěděl, co od toho čekat. Doktor mi po operaci řekl, že nejkratší možná doba mého návratu do zápasového rytmu bude tři měsíce. A po třech měsících jsem skutečně naskočil do utkání. Jenže pak jsem dostal angínu, koleno začalo zlobit… Poslední půlrok fakt nebyl ideální.

Sám jsi říkal, že jsi nikdy předtím neměl tak vážné zdravotní problémy. Jak ses s tím vypořádával?

Měl jsem pár krizí, to přiznávám. V první chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že budu muset na operaci, jsem byl hodně dole. Postupem času se to lepšilo, jenže potom přišla angína, nedařilo se mi a zase jsem se dostal do špatné nálady. Musím říct, že dovolenou po skončení sezony jsem hodně potřeboval. A cítím, že mi pomohla! Do přípravy jsem naskočil odpočinutý a odhodlaný.

Kdo tě v nepříjemných chvílích nejvíc držel nad vodou?

Určitě přítelkyně. Byla stále pozitivní, říkala mi, ať se pořád směju a ať věřím, že to bude dobrý. Ona sama to se mnou přitom vůbec neměla jednoduché. Po operaci jsem doma nic moc neudělal, byl jsem rád, že chodím, pak jsem neměl vůbec náladu, takže jsem jenom ležel na gauči, hrál playstation a koukal na televizi. Ona vlastně nedělala nic jiného, než že se o mě starala.

Máš teď po tom, čím sis prošel, větší chuť do každého tréninku?

Musím říct, že jsem s trénováním nikdy neměl problém. Fotbal mě baví, a když nejsem zraněný, nebo nemocný a můžu do toho dát všechno, mám radost nejen ze zápasů, ale i z trénování. Navíc přišel pan Lavička, což je pro mě silný impuls. Všichni vlastně začínáme od znovu a i já jsem chtěl vletět do přípravy co nejlépe.

Stavíš si před sebe s výhledem na nadcházející sezonu nějaké konkrétní cíle, nebo si raději nic neplánuješ?

Já jsem si vždycky dával konkrétní cíle a pak jsem třeba byl zklamaný… Teď chci zkrátka dát do přípravy úplně všechno a uvidíme, co to přinese. Za půl roku, po skončení podzimní části, si můžeme říct, jestli mi těch šest měsíců vyšlo.

Už jsi měl možnost vést delší rozhovor s trenérem Vítězslavem Lavičkou?

Když se mnou mluví, tak zatím říká, že je spokojený. K žádným delším individuálním pohovorům zatím nedošlo, myslím, že ten čas přijde.

Zpět ke tvému kolenu… Nebojíš se, že se budeš podvědomě vyhýbat například osobním soubojům?

To určitě ne, s tím jsem neměl problém ani na jaře. A necítím to jako obtíž ani teď. Ani koleno, ani kotník na druhé noze, se kterým jsem měl také problém, mě v ničem nelimitují. Po intenzivnější zátěži mi sice vždycky ztuhnou a trošku hůř je ohýbám, ale v tréninku žádná omezení nemám.

Prý ses i v době dovolené poměrně intenzivně individuálně připravoval, je to pravda?

Hned po skočení sezony jsem odjel na zmiňovanou dovolenou. Pak nás čekal ve Spartě ještě tréninkový meziblok a po něm jsem trénoval jednou i dvakrát denně individuálně. Cítil jsem, že mi chybělo zápasové vytížení a jsem na to o něco hůř, než bych sám chtěl. A do přípravy jsem chtěl naskočit v dobrém stavu, abych mohl jet od začátku na plno.

Uplynulá sezona pro tebe byla zatěžkávací zkouškou. Často ses nevešel trenérům do sestavy, potýkal ses se zdravotními problémy. Našel sis na tomhle období něco pozitivního?

Všechno je svým způsobem zkouška, test. Já jsem si na vlastní kůži ověřil, že platí rčení: ‚Co tě nezabije, to tě posílí‘. Vím, že mám za sebou špatnou sezonu, když už jsem hrál, nepodával jsem úplně optimální výkony… Ale je mi teprve dvacet let a doufám, že mám ještě všechno před sebou. Taky věřím, že jsem jak po fyzické, tak psychické stránce silnější a odolnější než před rokem.

Pro přidání komentáře musíš být přihlášen.

• Zpravodajství
  • A tým
  • Videa z Gambrinus ligy
  • Rezervní tým
  • Juniorka
  • Ženy
  • Mládež
  • Ostatní
• Newsletter
• RSS
• Pro média
  • Pravidla komunikace
  • Fotogalerie
  • Loga
  • Akreditační formulář
  • Kontakty
• Akce Sparty