AC Sparta Praha

Obtížný rozhovor

Úvod - Novinky - Zpravodajství - A tým

30. 1. 2016 | 18:34zpět na seznam novinek

Popravdě, dělat rozhovory s hráči sem tam není tak úplně snadné. Zejména s Láďou Krejčím a Kubou Brabcem, nerozlučnou dvojkou, se kterou, je-li pohromadě, ani s diktafonem v ruce nelze hovořit seriózně.

I přesto jsme se o to na soustředění pokusili. Nakolik se nám to povedlo, posuďte níže. Poprosíme jen o maličkost - stejně jako kluci, ani vy tento rozhovor neberte tak úplně vážně.

 

V kolika letech jste poprvé sešli v jednom týmu?

Láďa: V osmi.
Jakub: Přesně tak.

Předpokládám, že tenkrát to byl váš sen, stát se důležitými postavami sparťanského áčka...

Láďa: My jsme to věděli.

Vážně?

Jakub: Já jsem si to teda jenom myslel. Ve Spartě jsem byl od pěti let a už tenkrát jsem tušil, že přijde nějakej trouba, se kterým tu budu za patnáct let sedět.

A takoví parťáci jste byli už od začátku?

Láďa: Ne, neměli jsme se rádi. On byl hrozně namyšlenej.
Jakub: No a on podlejzal trenérům.
Láďa: To určitě! On byl kapitán a nebavil se s těmi, co přišli noví. Pak mu ale vzali pásku, tak se to trochu zlepšilo.

Kubo, tobě vzali pásku?

Jakub: Jo, nepovedlo se mi pár zápasů, tak mi ji odebrali. Znáš to, přišel nový trenér a prosazoval si svoje koně.

Komu ji dali?

Jakub: Panajotisovi Kucalasovi! Mému dobrému kamarádovi!
Láďa: No a s tím jsem se stal nejlepším kamarádem. ...než tu pásku zase vrátili Brábovi.

A kdy jste se tedy víc skamarádili?

Láďa: Já myslím, že na repre. To už byl na Žižkově. My jsme se popravdě hodně bavili už od mala, protože se naše rodiny navzájem znaly a hodně jsme se vídali.
Jakub: Nerozlučná dvojka se z nás stala, až když jsem odešel na Žižkov, to je pravda.

V tom případě vám musel Brábův návrat na Letnou hodně zvednout náladu...

Jakub: To už bylo v době, kdy jsme bydleli spolu.
Láďa: Takže to byla fantastická zpráva!
Jakub: Taky jsme ji patřičně oslavili!

Čím si vlastně tak vyhovíte, že bez sebe nedáte ani ránu?

Jakub: Známe se dlouho a ani se moc nehádáme. Jsme takoví nekonfliktní.
Láďa: Umíme být i ticho. Nemusíme si úplně pořád povídat.
Jakub: Často si dokážeme navodit atmosféru a vedeme vážné debaty. Ale to nikdo nikdy neuvidí.

Máte momenty, kdy si vyloženě lezete na nervy?

Jakub: Jo!
Láďa: Na tréninku mě dost štve.
Jakub: Když mezi sebou soutěžíme, tak máme na sebe nervy. Jsme oba fakt soutěživí a ve všem máme ambice.
Láďa: No a hlavně přesně víš, jak toho druhého vytočit.

Co nejvíc vytočí Brábu?

Láďa: Když mu řeknu: „Dej ten balon pořádně, vůbec se na to nesoustředíš!" Řeknu to s vážnou tváří a je konec. Je po nadějích.

A co nejvíc vytočí Krejdu?

Jakub: Toho stačí v čemkoliv porazit a vysmát se mu, v tu chvíli je po něm a už se se mnou nebaví.

Naopak, čím si dokážete udělat radost, když je ten druhý naštvaný?

Láďa: Když je Brába naštvaný, musíš ho nechat na pokoji.

Dokážete si představit, že by jeden z vás přestoupil? Nebo vás bude muset Sparta prodat v balíčku oba?

Jakub: Už jsme se o tom bavili, že jestli někdy přišly nabídky na Láďu nebo na mě, vždycky to muselo ztroskotat na tom, že musíme jít spolu. Hlavně když je naše společná hodnota tak strašně vysoká.
Láďa: Přesně tak, takovou cenu může za dva hráče dát jen málokdo.
Jakub: Takže máme každý měsíc sezení s vedením a řešíme to, aby nás trochu zlevnili.

Nežárlíte na sebe, když ten druhý tráví čas s přítelkyní nebo manželkou?
Láďa: Jo, on měl jedno takové období...

Jakub: Když jsme spolu bydleli, tak jsme byli v podstatě pořád spolu. No a Láďa si pak našel slečnu a já tam zůstal sám. Pak mi řekli, že tam chtějí bydlet spolu, já si sbalil věci a šel bydlet k rodičům. Tam jsem si po čtrnácti dnech uvědomil, že to už nejde a našel jsem si bydlení sám.
Láďa: Brába byl takovej dětskej a já sem chtěl, aby se osamostatnil. Aby si našel bydlení a aby si svou přítelkyni, která je dnes jeho manželka, vzal a měli děti. On by se k tomu jinak nedokopal, určitě.

Jak moc se vůbec Brába změnil poté, co se oženil a narodila se mu dcera?

Láďa: Vůbec v ničem!

A co na hřišti? Vyhovíte si i tam, přestože se vlastně tak moc nepotkáte?

Jakub: Jako jo, jen já nevím, jak mu přihrát, je pořád schovaný a nechce balon.
Láďa: A když už mi přihraje, tak jsem v ofsajdu. A taky má co dělat sám se sebou.
Jakub: Já mu jen většinou držím palce, ať to trefí.

Jak se navzájem vnímáte na hřišti?

Láďa: Já myslím, že z toho vytěžil maximum.
Jakub: S tím souhlasím! Já jsem rád, že můžu nastupovat vedle Ládi, protože je to velký hráč, který má před sebou ještě obrovskou budoucnost. Jeho rychlost a technika, se kterou pracuje, a snaží se... Potvrzuje to i v posilovně a tréninky, kterými si přidává. My ostatní chodíme odpoledne na kafe, kdežto Láďa zůstává a odpolední fázi si nechává individuálně pro sebe, aby mohl dál pracovat a růst.
Láďa: Souhlasím.

Jak moc spolu rozebíráte odehrané zápasy?

Láďa: Přesně si pamatuju, že když ještě hrál na Žižkově, přišel jsem jednou domů ze svého vlastního zápasu a on mi vyjmenoval, kolik jsem měl přihrávek, kolik dobrých a kolik špatných, kolikrát jsem udělal tohle a kolikrát tamto. Pak už jsem to od něj nikdy slyšet nechtěl.
Jakub: Teď už vím, že když je smutný, tak už mu nepřidávám, ale chci mu zlepšit náladu. Na druhou stranu, když se mu zápas povede, tak ho pochválím, ale ne moc, nebudu ho zase vynášet do nebes.
Láďa: Ty jsi teď úplně zvážněl.
Jakub: To je přesně ta vážná debata, o které jsme mluvili.

 

  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí
  • Jakub Brabec, Ladislav Krejčí

Fan Shop

  • Replika domácího dresu Rosický

    1290 Kč

    Kup

  • Mikina NIKE 100LETná hráčská

    2190 Kč

    Kup

  • USB flash disk 16Gb

    490 Kč

    Kup

  • Školní batoh velký

    1190 Kč

    Kup

Pošli odkaz | Nahoru
Hlavní partneři
Premium partner