AC Sparta Praha

AC Sparta Praha

Úvod - Klub - Historie

Historie AC Sparta Praha

1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 Sparta - dodavatel reprezentace
1997 - 2005 Účinkování v UEFA Champions League
1992 - 1993 Nultý ročník Ligy mistrů
1983 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů
1975 Černý rok klubu, první a poslední sestup
1965, 1967 Návrat na výsluní
1954 Jedenáctileté čekání na titul
1927, 1935, 1964 Úspěchy ve Středoevropském poháru
1919 Období "Železné Sparty"
1906 Poprvé v rudých dresech
1893 16. listopadu Založení klubu

1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 Sparta - dodavatel reprezentace

Sparta povětšinou spolu se Slávií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začalo to už v roce 1934, kdy se stal Oldřich Nejedlý kanonýrem římského MS. O čtyři roky později se ve Francii zúčastnilo světového šampionátu sedm sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý. V roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek a Hašek a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani úspěch českého výběru na EURU v roce 1996 se neobešel bez zástupců Sparty. Stříbro z ME v Anglii přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě, a Pavel Novotný, do Sparty přišel o dva roky později. I další kvalifikace a vystoupení národního týmu na evropských šampionátech byla za účasti sparťanských hráčů. V roce 2000 pomáhali národnímu týmu na EURO v Belgii a Nizozemí sparťané Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a tehdy v reprezentačním týmu nepřehlédnutelný talent Tomáš Rosický. V pozdější éře národního týmu, vrcholící bronzovou medailí na EURO v Portugalsku v roce 2004, hráči AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na všech úspěších týmu. Petr Čech, Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschman, Jaroslav Blažek a Karel Poborský přispěli k tomu, že se český fotbal dokázal prezentovat mezi evropskou špičkou v té nejlepší kvalitě. V současnosti je Sparta jedním ze dvou domácích klubů, jejichž hráči oblékají národní dres. Samozřejmostí pak je i to, že Sparta je dodavatelem reprezentantů do národních výběrů mladších věkových kategorií.

1997-2005 Účinkování v UEFA Champions League

Od roku 1997 patří Sparta k pravidelným účastníkům UEFA Champions League, nejprestižnější evropské klubové soutěže. Výjimkou byl jen ročník 1998-1999, v němž se sparťané neprokousali přes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovém rozstřelu Dynamu Kyjev. Následující tři ročníky ale Sparta každým rokem do Champions League postoupila, v ročnících 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinálové fáze. V prvním případě pod vedením trenéra Ivana Haška navíc vyhrála základní skupinu, v osmifinálové skupině pak byla třetí. Nad její síly byla tehdy FC Barcelona, která se v témže roce dostala až do semifinále Champions League. V sezoně 2001-2002 se Sparta dokonce v průběhu soutěže potkala s oběma pozdějšími vítězi obou evropských pohárových soutěží. Pozdější vítěz Poháru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupině UEFA Champions League dvakrát se Spartou prohrál, a proto se dostal do soutěže, v níž nakonec uspěl. V osmifinále pak český mistr okusil sílu Realu Madrid. V sezoně 2002-2003 se Spartě nepodařilo kvalifikovat do základní skupiny, když byla ve 3. předkole vyřazena belgickým Genkem. V sezoně 2003-2004 Sparta poznala sílu dvou italských gigantů, s nimiž svedla vyrovnané partie. Nejprve vítěznou s římským Laziem v základní skupině a poté s milánským AC, přes který se jí nepodařilo dostat do čtvrtfinále. Vystoupení v základní skupině sezony 2004-2005 se Spartě vůbec nevydařilo. S Manchesterem United sehrála sice ve vyprodané Toyota Areně vyrovnaný zápas, ostatní zápasy ale prohrála a skončila na posledním místě.

1997 - 1998 3. místo v základní skupině (soupeři - Dortmund, Parma, Galatasaray)
1998 - 1999 vyřazení v kvalifikaci s Dynamem Kyjev
1999 - 2000 1. místo v základní skupině (Bordeaux, Tillburg, Spartak Moskva)
  3. místo v osmifinálové skupině (Barcelona, Porto, Hertha Berlín)
2000 - 2001 4. místo v základní skupině (Arsenal, Lazio, Doněck)
2001 - 2002 2. místo v základní skupině (Bayern, Feyenoord, Spartak Moskva)
  3. místo v osmifinálové skupině (Real, Panathinaikos, Porto)
2002 - 2003 vyřazení ve 3. předkole kvalifikace s KRC Genk
2003 - 2004 2. místo v základní skupině (Chelsea, Lazio, Besiktas)
  vyřazení v osmifinále s AC Milán
2004 - 2005 4. místo v základní skupině (Manchester, Lyon, Fenerbahce)

1992-1993 Nultý ročník Ligy mistrů

Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla Sparta řady pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku Ligy mistrů v ročníku 1992-1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval do finále jen vítěz, Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším týmem Evropy. V ročníku 1997-1998 i o dva roky později postoupila Sparta mezi nejlepších šestnáct týmů starého kontinentu.

1983 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů

Až počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou opět pocit opojné slávy. Přináší ho zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V letech 1983-1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA. Počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace hráčů v čele se Sieglem, Horňákem, Němečkem, ale třeba i Frýdkem, Němcem či Koubou.

1975 Černý rok klubu, první a poslední sestup

Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby jediným klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadion a do ochozů se vrátila příslovečná letenská radost.

1965, 1967 Návrat na výsluní

Na legendy Kvašňáka, Tichého, Maška a dalších dodnes vzpomíná řada pamětníků. V těch letech chodilo na Spartu také nejvíce fanoušků, protože na tehdejší stadion se vtěsnalo na čtyři desítky tisícovek fanoušků. Na MS v roce 1962 v Chile byli u zisku stříbrných medailí všichni tři jmenovaní hrdinové.

1954 Jedenáctileté čekání na titul

Slavná období se střídala s roky, kdy fanoušci na zisk mistrovského titulu pouze nostalgicky vzpomínali. Po velkých socialistických změnách, které více než úspěchy přinášely časté změny názvu klubu, byl titul v roce 1954 na delší čas poslední. Až velká éra Kvašňákova týmu v šedesátých letech připomněla nejslavnější klubové časy.

1927, 1935, 1964 Úspěchy ve Středoevropském poháru

Památkou na první velmi slavné období klubové historie jsou především dvě výhry ve Středoevropském poháru, který měl ve dvacátých a třicátých letech obdobný význam jako dnes Liga mistrů. Sparta se nesmazatelně zapsala do jeho historie třemi výhrami. Po triumfech v roce 1927 a 1935 přišel poslední až v roce 1964, tehdy však už význam poháru pomalu klesal ve světle jiných evropských pohárů.

1919 Období "Železné Sparty"

Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Payer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přicházejí jména neméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel letenským dresem mezi třemi brankářskými tyčemi také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.

1906 Poprvé v rudých dresech

V nejranější klubové historii nastupovali fotbalisté v černých dresech s velkým "S" na přední části. Na dva roky sparťané vzali zavděk černobílými pruhovanými dresy, ke kterým se jako k rezervní sadě na dvě sezony vrátili v roce 1996. V roce 1906 si však tehdejší člen výboru JUDr. Petřík vyhlédl v Anglii rudé dresy slavného londýnského Arsenalu a jednu sadu přivezl do Prahy. Nevěděl, že tím založí jednu z největších klubových tradic. K rudým dresům sparťané nosí bílé trenýrky a černé stulpny.

16. listopadu 1893 Založení klubu

V závěru roku 1893 několik mladých lidí obklopující bratrskou trojici Václava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo nápad založit sportovní klub. Již 16. listopadu byly na ustavující schůzi schváleny klubové stanovy a o měsíc později, 17. prosince, se uskutečnila první valná hromada. Jen nedlouho poté Athletic club Sparta přešel k tříbarevné vlajce: modrá byla symbolem Evropy, červená královského města a důvody žluté barvy se nedochovaly.

Pošli odkaz | Nahoru
Generální partner
Platinum partneři